• Nikol Burešová

51. týden 2020 | O zvířatech

V regionální televizi se 14.12.2020 objevil krátký rozhovor s ředitelem útulku ve Vsetíně. Jsem moc ráda, že se útulkům v době covidové daří umisťovat pejsky. S kočkami je to už o něco horší, ale jejich problém je přece jen trošku někde jinde a to v enormním počtu bezprizorních koček na ulici. Proto vyjádření o tom, že krmení koček ve městě jim škodí, zdá se mi poněkud nešťastné.


Rozhodně si nemyslím, že by pan vedoucí útulku neměl kočky rád, přece jen jedním dechem dodává, že je lepší je odchytit a umístit v útulku, aby se nemnožily. Možná se jen špatně vyjádřil nebo ještě nezná velkou výhodu krmících míst ve městech.


Obrovská výhoda krmících míst je totiž právě regulace populace koček. Vsetín není až tak velké město, aby si nedokázal útulek zkoordinovat pár dobrovolnic a lidí, kteří mají zájem kočkám pomáhat. Přece jen to, že je chodí krmit, je důkazem, že jim pomoct chtějí. Takový lidé jsou užiteční ze dvou důvodů. Díky nim se kočky drží ve stejnou dobu na jednom místě a jejich odchyt je díky tomu snažší. A také dokáží monitorovat situaci a upozornit na každou nově příchozí kočku, kterou je možné odchytit a vykastrovat. Toto jsou navíc lokality, kam se kočky mohou po kastraci opět vrátit a nemusí zbytečně čekat za mřížemi útulku, i když jsou divoké.

Podívala jsem na historii útulku ve Vsetíně. To je asi nějaká moje profesní deformace. Napříč svou cestou ochrany zvířat stále hledám nejstarší oficiální i neoficiální útulek v České republice. Útulek ve Vsetíně byl založený roku 1994. O rok starší je trojský útulek v Praze. I když ten ve Vsetíně starší není, je to další dílek do skládačky historie ochrany zvířat v naší zemi.


V článku na Valašském deníku se před dvěma lety psalo také o špatném technickém stavu vsetínského útulku. Provozovat městský útulek nutně neznamená provozovat ho v luxusních podmínkách, ani pokladna obce není nevyčerpatelná. Každý útulek má své provozní hranice. Je ale dobře, že se zvažuje a mluví o tom, aby se útulek mohl posunout dál.


Když jsem ale poslouchala kritiku domácích dočasných péčí, že nejsou registrovanými útulky, zaznívala tam právě nedostatečná karanténa. Pokud se ale podíváme na útulek Vsetín jako útulek registrovaný, ale dle jejich slov bez možnosti hygieny po styku s kočkou s plísní, která je navíc přenosná na člověka, potom se musím zamyslet nad tím, proč je tu vlastně takový rozbroj mezi útulky a dočasnými péčemi.


Můj osobní pohled na podobné kauzy nebo spory je takový, že pokud má zařízení, ať už je to azyl nebo útulek, spolek nebo firma nebo útulek zřízený obcí, snahu a vizi se zlepšovat, potom je to jediné správné řešení. Jestli dnes v kotci "trčí dráty ven", ale už se plánuje sbírka nebo v případě obce hlasování o investici do přestavby, měli bychom se v takovém pokroku spíše podporovat než pouze lpět na tom, co je špatně. A zároveň nezapomínat na konstruktivní kritiku a dostatečnou míru sebereflexe, kde si neustále jako zařízení na pomoc zvířatům v nouzi, musíme připomínat, kde máme rezervy, které je potřeba napravovat.


Aby to nebylo jen vážné. Moc mě pobavil sortiment, kterého jsem si všimla na megaknihách. Možná i knihkupectví zjistila, že prodej chovatelských potřeb je zajímavý byznys? Nebo při analýze cílové skupiny zjistili, že jejich nejvěrnější zákazníci jsou milovníci zvířat? :) Každopádně až budete někdy nakupovat na megaknihách, můžete přihodit pro svou kočičku také něco na podporu ledvin.

Na kočky myslí také naše vláda. PES bohužel selhal, opatření se rozvolnila moc rychle, čísla zase začala nabíhat! Nastupuje KOČKA. A každý milovník pravých kočičích povah ví, že kde je kočka, tam všechno lítá. Musí být po jejím. Tak uvidíme, jak se nový systém kočičí nadvlády osvědčí.


Omlouvám se autorovi tohoto obrázku, ráda bych ho zde uvedla, ale nemohu ho dohledat. Obrázek jsem našla na sociálních sítích. Když se mi ozvete, ráda vás zde uvedu.


54 zobrazení0 komentář

© 2020 od Nikol Burešové.